Dobrý den všem!
Znovu se ozývám! Od mého posledního příspěvku uplynuly přesně dva měsíce. Byly to pro mě dva měsíce plné událostí, které otřásly mým životem. Teď tu sedím u svého notebooku na konci roku 2021 a přemýšlím o uplynulém roce.
Když se ohlédneme zpět, zjistíme, že rok proběhl úplně jinak, než bylo plánováno. Na začátku roku jsem si uvědomil, že ať se stane cokoli, pojedu na dva měsíce do Kolumbie. Tento plán se neuskutečnil kvůli tamním masivním povstáním. Místo toho jsem mohl zažít svou první vícedenní plavbu na lodi Roald Amundsen, což pro mě byl obrovský a nezapomenutelný zážitek!
Ale když se na tuto dovolenou, která se konala před necelým půl rokem, dívám nyní, připadá mi jako zážitek z jiného světa. Náš svět se za poslední dva roky velmi změnil. Pandemie koronaviru vstupuje do třetího roku. Nikdo si na začátku nedokázal představit, jak obrovský dopad na nás všechny bude mít tak malý virus. 
(Mimochodem, tady na obrázku je háčkovaná velmi talentovanou ženou: naší rodinou Corona).
Novýv souvislosti s opatřeními proti koronaviru v posledních dvou měsících jsem se musel rozhodnout, jak se vypořádat s politickou situací. Nikdy by mě nenapadlo, že je možné, aby se naše společnost kvůli takovému problému tak rozdělila.
Ještě před třemi týdny jsem měl poměrně jasnou představu o tom, jak bude rok 2022 vypadat. Ale dnes tu stojím a vůbec netuším, kde budu za tři měsíce, a to jak profesně, tak osobně.
Události posledních týdnů a všechna opatření související s koronavirem mě připravily o obrovské množství energie. Zbyla mi síla jen na to, abych mohl dál fungovat.
Zkoušel jsem kreslit nebo malovat, ale vždycky jsem to musel po pár minutách vzdát. Všechny mé nápady a motivace beze stopy zmizely.
O to víc jsou nutné dva týdny vánočních prázdnin, které si právě užívám. Trvalo mi téměř celý týden, než jsem opět získal trochu motivace k jakékoliv činnosti.
Včera jsem navštívil jednoho ze svých nejlepších přátel. K Vánocům mi dala sadu kvalitních acyrlových barev. Čas a rozhovory s ní i dárek ve mně nějak uvolnily uzel. Najednou se mi v hlavě objevily nápady na malířské motivy a já měla chuť znovu vzít do ruky štětec!
Záměrně jsem hledal motiv, který by odpovídal mé náladě. Tak jsem na internetu narazil na téma dnešního obrázku. Je podzim a prší. Žena se sama prochází parkem v dešti. K namalování obrázku jsem použil pouze černou a bílou barvu. Pouze deštník a šála byly červené jako kontrast k šedé barvě.
Okolí obrazu je nudné a šedé. To odpovídá mé depresivní náladě. Hlavní barvy jsou černá a bílá. V naší současné politické situaci mám pocit, že zbývají už jen tyto dvě barvy: buď laterální myslitelé, nebo věřící v korunu, antivakcinátoři, nebo provakcinátoři, pravicoví extrémisté, nebo politicky korektní. Kam se poděly všechny odstíny šedi a všechny ostatní barvy v celé své rozmanitosti?
Divák nevidí, kam cesta na obrázku vede. V současné době nevidím, kam mě má cesta povede v příštím roce. Mám pocit, že po té cestě musím jít sám. Cestou, u které nevím, kde skončí.
Přesto není obrázek tak smutný. Červený deštník a šála vytvářejí barevný kontrast a oživují obrázek. Šála a deštník chrání ženu před chladem a mokrem. Do chladné a bezútěšné krajiny vnášejí teplo a útulnost. Stejně tak pouliční lampy poskytují světlo a ukazují chodci správnou cestu.
I když by současná situace mohla být lepší a budoucnost je nejistá, stále existují věci, které usnadňují cestu a rozjasňují život. Takovými věcmi jsou například rodina a přátelství. Nebo víra v Boha, který má přehled o celé situaci a vidí mnohem víc než já. On nás může bezpečně vést do této nejisté budoucnosti. Chce být štítem, ochranou a světlem na naší cestě životem.
Když píšu tyto řádky, napadá mě. Žalm 91 Napadá mě, že je to velmi vhodné pro naši globální situaci. V této biblické písni je věrným a poslušným křesťanům přislíbena Boží ochrana. Neznamená to, že bude ušetřen všech utrpení, ale že Bůh si zachová převahu a dopustí jen takové zkoušky, které jsme schopni snést:
Kdo sedí pod deštníkem Nejvyššího a zůstává ve stínu Všemohoucího, ten říká Hospodinu: / Má důvěra a má pevnost, můj Bůh, v něhož doufám. Vždyť on tě vysvobodí z osidel ptáčníka a od zhoubného moru. Přikryje tě svými křídly, / a pod jeho křídly budeš mít útočiště. Jeho pravda je tvým štítem a puklicí, / takže se nebudeš bát noční hrůzy, šípu, který letí ve dne, moru, který se plíží tmou, nákazy, která přináší zkázu v poledne. I kdyby tisíc lidí padlo po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici, tebe to nepostihne. Ano, uvidíš to na vlastní oči a uvidíš, jak jsou bezbožní odměněni. Neboť Hospodin je tvá důvěra, Nejvyšší je tvé útočiště. Žádné zlo tě nepotká a žádná pohroma se nepřiblíží k tvému domu. Vždyť přikázal svým andělům, aby tě střežili na všech tvých cestách, aby tě nesli ve svých rukou, abys nenarazil nohou o kámen.
Nevím, kam mě rok 2022 zavede, ale věřím tomu, kdo to ví. V mém životě už byly temnější dny, ale důvěra v mého Boha mě nikdy nezklamala. Proto mi nezbývá nic jiného, než starý rok opět vložit do těch všemohoucích rukou a s důvěrou přijmout nový rok ze stejné láskyplné a něžné ruky.
Nakonec zůstává myšlenka, že zdejší život je pro křesťana jen poutí k věčnému domovu. Životní cesta může být často plná těžkostí a zklamání, ale nakonec na něj čeká nové nebe a nová země.
Přesto život nabízí i mnoho krásných okamžiků a zážitků. Je třeba je zachytit a uchovat v našich srdcích. Věřím, že takových dnů nás všechny v novém roce čeká mnoho!
S tímto vědomím vám, milí čtenáři, přeji klidný konec roku a požehnaný rok 2022!
Čeština 
Deutsch 
Polski