Je bouřka.
Chladné moře se zpěněnými vlnami připomíná vařící hrnec.
Noc je temnější než obvykle.
Hustou oblačností nepronikne ani záblesk měsíce. Tato noc se stala zkázou hrdého námořního trojmistra. Přestože je posádka námořníka zdatná, nedokázala přes veškerou svou námořnickou zdatnost zabránit větru a proudu, aby loď hnaly dál a dál k pobřeží. Vítr náhle změnil směr, plachty se roztrhly a vítr nemilosrdně hnal loď do rozeklaných skalisek strmého pobřeží.
Nedaleko se nachází maják, který má námořníky varovat a navést je do bezpečných vod. Hlídkující důstojník však špatně odhadl situaci. Zaváhal jen o chvilku déle, než aby loď nasměroval dál od smrtícího pobřeží do bezpečnějších vod. Ten jediný okamžik znamenal konec hrdé válečné lodi.
Posádka se snažila napnout plachty a kormidlo nasměrovat do bezpečí, ale veškerá snaha byla marná. Loď se s rachotem náhle zastavila o skálu. Jako z pramene začala do trupu námořníka tryskat voda. Posádka rychle připravila vše k opuštění lodi. Aby si zachránili život, nezbývalo jim nic jiného než spustit malé čluny do rozbouřené vody a pokusit se využít zbývající síly proti moři, aby se dostali na bezpečnou pevninu. I tyto malé čluny mohly být snadno vrženy proti skalám. To by znamenalo smrt mnoha lidí na palubě člunů. V ledové vodě by dlouho nepřežili.
Neštěstí lodi a její posádky však nezůstalo bez povšimnutí. V majáku žil starý muž se svou dcerou. Byl strážcem majáku a staral se o to, aby na věži stále svítilo světlo. Ta noc nebyla výjimkou. Světlo z majáku osvětlovalo temnou noc. Stařec a jeho dcera s hrůzou sledovali katastrofu válečné lodi. Nezůstali však nečinní. Přispěchali trosečníkům na pomoc. Navzdory vlnám, které se tříštily o skály, dokázali pomoci mužům ve člunech bezpečně zakotvit. V jejich domě našli promočení muži oheň na zahřátí, jídlo a přístřeší na noc.
Tyto výjevy a obrazy se mi v hlavě honily už dlouho. Měl jsem ten obraz doslova v oku a chtěl jsem ho za každou cenu namalovat. Tentokrát jsem chtěl, aby byl o něco detailnější než v případě poslední obrázek majáku. A já jsem chtěl udělat skok v čase. Scéna na obraze vychází z konce 18. století. Rozhodně není vše věrné originálu. Opravdoví znalci plachetnic si všimnou závažné chyby v plachetnici. Nedělám si však nárok na historickou přesnost. Jde mi především o atmosféru.
Namaloval jsem ho akrylovými barvami na plátno o rozměrech 50x70 cm.
Zde je hotové dílo:

Význam obrazu
V obraze se snoubí tragédie s nadějí. Na jedné straně dominuje strach a smrtelné nebezpečí. Na druhé straně stojí mohutný maják jako stálice, která klidně vydává své světlo. Mohutné vlny a bouře, které znamenaly konec námořníka, nemohou majáku ublížit. Je postaven na pevné půdě a může své světlo vyzařovat široko daleko.
Konec éry - Konec jedné éry
Na obrázku je několik analogií. Původně měl pracovní název: "Konec jedné éry". Na začátku letošního roku jsem se rozhodl odsunout plachtění na druhou kolej, tj. přestat plachtit, abych mohl investovat energii a čas do důležitějších projektů.
Tento krok byl pro mě velmi obtížný. Měl jsem pocit, že se loď rozbije o skály. Každoroční dovolená na plachetnici byla pro mě vrcholem roku. Znamenala pro mě únik od starostí a problémů všedního dne a vstup do jiného světa. Byla to čistá relaxace a duševní hygiena. Ale po poslední dovolené na plachetnici loni v létě jsem pocítil tiché Boží volání, abych se tomuto koníčku věnoval. Do té doby jsem nikdy neměl to srdce malovat rozbitou loď. Chtěl jsem vyjádřit svobodu a hrdost lodí. Nyní mě však Bůh pomalu vedl k tomu, abych se tohoto snu o plachtění vzdala. Přivedl mi před oči obraz majáku. Neochvějný a vzdorující všem bouřím neustále vysílá své světlo na širé moře, aby námořníkům ukázal cestu. Bůh mě vyzval, abych se vzdal lodi a ujal se služby u majáku. Jak těžké to pro mě bylo! Ale díky tomuto obrazu jsem si uvědomil, že loď, moje životní loď, je beznadějně ztracená. Jaký smysl mělo sázet na pomíjivé věci, když se dalo získat něco většího a věčného? A tak jsem s těžkým srdcem učinil rozhodnutí vzdát se plavby (alespoň pro tento rok). Zrušil jsem výlety, které jsem měl již zamluvené.
Zde je obrázek z mé poslední cesty do Osla. Byla to moje nejlepší dovolená vůbec.

Nyní jsem doufal, že Bůh tomuto rozhodnutí požehná a podpoří mé úsilí o další rozvoj jeho díla. Ale v prvních měsících tohoto roku se stal pravý opak. Zdálo se, jako by se vše, do čeho jsem v posledních třech letech vložil všechny své síly a energii, rozpadalo. Vzdal jsem se svého snu o plavbě, abych mohl sloužit církvi, jen abych viděl, jak se tam vše náhle hroutí jako domeček z karet. Ach, jak je nebezpečné, když v životě vsadíte na špatné věci! Během této doby jsem měl malou zakázku s Dům na písku a skále malované.
Tento motiv mi od té doby zůstal. Velmi se mi vryl do paměti. Stejné hlavní poselství má i současný obrázek. Pokud pevně stojíte na Ježíši, skále, a stavíte, žádná bouře vás nesrazí. Pokud však stavíme na lidech, zálibách nebo institucích, žijeme nebezpečně. Hrozí nám, že se rozbijeme o útesy tohoto světa.
Díky Boží milosti a intenzivnímu úsilí se nám podařilo náš malý sbor nasměrovat zpět do bezpečných vod. Jsem Bohu velmi vděčný, že jsme se nerozbili o skály jako moje loď na obrázku. Místo toho mě krize přivedla blíže k Bohu. Musel jsem mnohem intenzivněji hledat v Bibli a mohl jsem (znovu)objevit úžasné pravdy. Díky tomu se také posílily mezilidské vztahy. Během této doby jsem také vytvořil všechny své nálepky a knoflíky. Člověk často vidí jen všechny věci, které se nedaří, a ani si neuvědomuje, že na druhé straně je tolik požehnání.
Svého rozhodnutí vzdát se plachtění (prozatím) nelituji. Mnohem víc mě naplňuje pracovat pro maják a nechat svítit světlo.
Proto jsem změnil název obrázku. Už to není konec jedné éry. Spíše se nyní jmenuje: "Záchrana ztracených - Die Verlorenen retten". Důraz není kladen na to, čeho bylo třeba se vzdát, ale na budoucnost, na poslání. Cílem a zaměřením mého života by mělo být pomáhat lidem, kteří jsou bezmocně zmítáni vlnami tohoto světa, aby našli pevnou oporu na Ježíšově skále.
Skála a maják
Na tomto obrázku je toho mnohem víc. Další lekcí, kterou jsem se v posledních týdnech naučil, je, že pomáhat druhým můžete jen tehdy, když jste sami stabilní. Topící se člověk nemůže pomoci jinému topícímu se člověku. Ale pokud se bezpečně držím, mohu i druhému člověku pomoci k bezpečnému držení. Pokud však ztratím oporu, odnesou mě vlny. O to důležitější je pevně stát na pravé skále. To dělám každý den tím, že si udělám čas na modlitbu a studium Bible. Tím se spojuji s pravým majákem, přijímám od něj světlo a nyní mohu toto malé světlo předávat druhým.
Ti, kdo v tomto světě nezaujímají jasné stanovisko, jsou unášeni vlnami společnosti a ducha doby. Jakou útěchou je, že pevnou oporu a vedení nacházíme v Božím slově, ve staré dobré Bibli. Velmi mi pomáhá lépe kategorizovat události ve světové politice a nepropadat strachu a panice.
Kde se na obrázku nacházíte? Co pro vás tento obrázek znamená?
Doufám, že i vaše životní loď ztroskotá na Ježíšově skále a jeho slově, že vás zachrání před zmatky tohoto světa a postaví vaše nohy na bezpečnou skálu, abyste i vy mohli svítit světlem pro Boha. 
Světlo naděje
Tento svět tak naléhavě potřebuje světlo naděje! Tato naděje se jmenuje Ježíš. Brzy se vrátí, aby nás vzal domů a konečně přinesl spravedlnost. On učiní vše novým. Tento starý svět pomine a Bůh začne znovu. Už žádné utrpení, žádná bolest, žádná smrt! Dokážete si to představit? Všechna nespravedlnost skončí. Nastane skutečný mír, který nikdy neskončí.
Pokud důvěřujeme Ježíši již zde v tomto životě, můžeme tento pokoj zakoušet již nyní. Všechno kolem nás se může zhroutit, ale pokud důvěřujeme Božím zaslíbením, jsme v bezpečí. Protože ten největší poklad nosíme ve svém srdci. Je to radost ze společenství se Stvořitelem vesmíru. Žádný člověk nás o ni nemůže připravit. Toto spojení s Bohem se pro mě stalo cennějším než cokoli jiného. Jak bych si přál, aby každý mohl poznat tuto milující, něžnou a silnou bytost. Nic na světě nenaplňuje víc než každodenní společenství s Bohem a služba jemu!
Už jste se s tím setkali?
Pokud ano, pokračujte v práci! Pokud ne, požádejte Boha, aby se vám zjevil. Dejte mu kontrolu nad celým svým životem a zažijete úžasné věci!
Každý den mluvte s Bohem v modlitbě. Mluvte s ním o nejhlubších touhách svého srdce. Najděte si čas, abyste mu naslouchali četbou jeho slova. Požádejte ho, aby vám ukázal, co vám chce říci prostřednictvím přečteného biblického úryvku. Zůstávejte nad biblickým úryvkem tak dlouho, dokud mu neporozumíte. Porovnejte přečtenou pasáž s dalšími verši v Bibli, které hovoří o stejném tématu (konkordance nebo vyhledávání klíčových slov, např. na adrese bibelserver.com jsou užitečné). Doporučujeme také zaznamenat si svá zjištění. Pomůže vám to utřídit si je a lépe si je zapamatovat.
Abyste byli připraveni na každou bouři a mohli nechat své světlo zářit, ať už na tomto světě přijde cokoli!
Na níže uvedeném odkazu si můžete prohlédnout obrázek opět ve videu se všemi podrobnostmi!
Související příspěvky
Západ slunce ve Warnemünde
Byl páteční červencový večer. Po více než deseti hodinách...
Tallship Atlantis u Gibraltaru
Ahoj všichni! Už je to dlouho, co jsem napsal příspěvek na blog...
