2 Comments

Oblíbené.

Víte, jaký je to pocit? Být v bezpečí, choulit se v silné náruči svého hrdiny?
Každá dívka jistě někdy snila o tom, že ji bude nosit v náručí princ. Můj dnešní obrázek vypráví příběh lásky. Ve srovnání s tímto příběhem si Hollywood a spol. mohou sbalit kufry!

Hrdinou příběhu je také princ. Není však jen princem jedné země, ani následníkem trůnu všech zemí dohromady. Ne, náš princ je králem celého vesmíru! Nejenže vládne vesmíru, ale také vlastní rukou stvořil nekonečné prostory vesmíru. Dokonce i naše malá Země je výrazem jeho bezmezné tvořivosti, smyslu pro krásu, humoru a lásky k zákonům a struktuře. Mnohé z těchto zázraků dnes bohužel pohřbilo zlo, ale my stále můžeme poznat dost na to, abychom za nimi viděli geniálního Stvořitele.

Náš hrdina stvořil tuto zemi tak nádherně z jediného důvodu: chtěl nám lidem, koruně své tvořivosti a tvůrčí síly, dát dar. Chtěl, abychom si tuto planetu užívali a naučili se skrze ni milovat jeho, našeho Stvořitele.

Náš hrdina stvořil lidi, protože ve svém srdci hluboce toužil po jejich protějšku. Chtěl mít po svém boku někoho, kdo by byl jako on. Proto stvořil člověka k obrazu svému - krásného, silného, zdravého, plného štěstí a radosti, moudrého, tvořivého, milujícího a ještě mnohem víc!

Problém se svobodnou vůlí

Ale když se dnes podíváme kolem sebe, vypadá to jinak? Máme zničenou planetu obývanou zlomenými lidmi.

Na tomto místě se nemohu zabývat původem veškerého utrpení a zla. Mohu říci jen tolik: Bůh stvořil lidi se svobodnou vůlí. Jeho nejhlubší touhou je, aby ho lidé milovali a uctívali z vlastní svobodné vůle. Aby to zajistil, musel jim dát možnost volby. Tím dal lidstvu také možnost rozhodnout se proti Bohu, a tedy proti dobru, kráse a dokonalosti, a ve prospěch zla, zkázy a smrti. Naši první rodiče si bohužel vybrali to druhé. Tak si do světa, který Bůh dokonale stvořil, našly cestu smrt, utrpení, nemoci a nespravedlnost. Mír a radost byly vytlačeny válkou a utrpením.

Co tedy Bůh udělá, když vidí, že bytosti, které si vybral jako svou rodinu, se k němu obracejí zády a stávají se jeho nejhoršími nepřáteli? Koneckonců je to Bůh a může bez mrknutí oka zničit lidi i krásnou planetu Zemi. Pak by to bylo, jako bychom tu nikdy nebyli. Bůh by mohl bez problémů začít znovu.

Lidé však pro něj nejsou pouhými předměty, které lze kdykoli nahradit jiným předmětem stejné hodnoty. Bůh stvořil každého člověka jedinečně. Velmi pečlivě promyslel, jak každého z nás navrhuje a jaké dary a talenty nám chce dát. Každý člověk je jedinečný a v Božích očích nekonečně cenný.

My lidé jsme pro Boha tak vzácní, že nešetřil prostředky, aby nás získal zpět. Velký Boží protivník úspěšně odcizil lidstvo Bohu. Když se Adam a Eva rozhodli uvěřit hadovi místo Bohu, stali se otroky Satana. Země se tak dostala pod jeho nadvládu. Přitom lidé byli Božími dětmi a zemi měli pro Boha spravovat lidé. Satan tedy ukradl to, co právem patřilo Bohu.

Boží hrdinský čin

Co Bůh udělal teď? Ve filmech nebo knihách by se nyní princ vydal na cestu a použil sílu, aby vysvobodil svou milovanou princeznu z dračí ruky. Na koni a s vytaseným mečem by se postavil svému protivníkovi.

Král vesmíru si zvolil jinou cestu. Opustil svůj trůn, ze kterého vládl celému vesmíru. Stal se malým embryem v lůně chudé mladé ženy. Narodil se jako bezmocné dítě ve stáji. Vyrůstal v chudých poměrech a prvních 30 let svého života pracoval jako prostý tesař. Jeho plánem bylo seznámit se s boji a každodenními starostmi lidí. Chtěl poznat, jaké to je být v dětství šikanován ostatními, dokonce i vlastními sourozenci. Chtěl poznat, jaké to je dělat obyčejnou práci, aby vydělal na živobytí pro svou rodinu. Po 30 let Ježíš a jeho rodina zažívali všechny vzestupy a pády lidského života.

Ježíš však nepřišel na zem jen proto, aby věděl, jak se cítíme v našich životech. Přišel, aby nás osvobodil od všeho utrpení a bídy. Aby toho dosáhl, musel zaplatit dluh, který máme všichni, a sám přitom zůstat bez viny. To znamená, že Ježíš byl vystaven všem pokušením, s nimiž musíme bojovat i my. Na rozdíl od nás si však nemohl dovolit jediný chybný krok. Musel zůstat ve všem bezchybný.

Nejenže vedl život bez hříchu, ale jeho velkým cílem bylo zaplatit cenu za hřích, kterým je vzpoura proti Bohu. A touto cenou je smrt (viz Římanům 6:23).

Ježíš se dobrovolně nechal zajmout, mučit a zabít. Nezemřel příjemnou smrtí. Jeho smrt, smrt na kříži, je jednou z nejkrutějších forem zabití. Fyzickou bolest lze jen stěží vyjádřit slovy. Už jen hřeby, které připevňovaly tělo ke kříži a neustále zvětšovaly rány způsobené vahou těla, musely být nevýslovně bolestivé. Skutečná smrt nastala obvykle až po třech dnech udušením. V Ježíšově případě to však nebyla fyzická bolest, co ho zabilo. Bylo to duševní utrpení. Nejveselejší, nejkrásnější, nejčistší, nejsvětější a nejjemnější bytost v celém vesmíru musela snášet všechnu zlobu, lež, zlobu, pýchu a všechny ostatní zlé skutky všech lidí, kteří kdy žili a budou žít. Ježíš všechno to zlo nenáviděl, a přesto ho na sebe ochotně vzal, aby nás od něj osvobodil. Hříchy celého lidstva ho oddělily od jeho milovaného Otce, s nímž byl od věčnosti zajedno. Svatý Bůh totiž nemůže přebývat v sousedství hříšníka. Ježíšovo srdce se tedy zlomilo pod tíhou mých i tvých hříchů. Zemřel oddělen od svého Otce a opuštěn lidmi, kteří mu byli nejbližší.

Ztracená ovce

Proč to udělal znovu?

Protože to, co ztratil, miloval natolik, že pro něj žádná cena nebyla příliš vysoká, aby to získal zpět. Ani jeho vlastní život, dokonce ani jeho důvěrné společenství s Bohem mu nestačilo, dokud jsi byl ztracen TY!

Bůh by měl mnoho jiných světů, kde by ho bytosti mohly uctívat a milovat. Ale všechny tyto jiné světy, všichni andělé ve vesmíru nemohli zaplnit mezeru v Božím srdci, kterou náš malý ztracený svět roztrhl.

Proto Ježíš opustil vesmír a přišel na naši bezvýznamnou planetu, aby hledal to, co bylo ztraceno.

Milý čtenáři, přišel si pro tebe osobně! Uvědomuješ si, že kdybys byl jediným člověkem na této zemi, který utekl od Boha, Ježíš by to všechno udělal právě pro tebe, aby tě zachránil?

Ježíš tento příběh vypráví ve svém podobenství o ztracené ovci v kapitole Lukáš 15:4-7:

"Kdo z vás má sto ovcí, a když jednu ztratí, nenechá těch devadesát devět na poušti a nejde za tou, kterou ztratil, dokud ji nenajde?A když ji najde, s radostí si ji položí na ramena. A když se vrátí domů, zavolá své přátele a sousedy a řekne jim: "Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ztracenou ovci. Říkám vám, že v nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují."

Uvědomuješ si, že jsi tato malá ovečka? Ježíš opustil 99 dalších ovcí, nešetřil námahou, trápením a nervy, aby našel TEBE?

Víte, jak moc se Bůh a celé nebe raduje z člověka, který se nechá najít Bohem?

Pro mě je to největší milostný příběh všech dob! Kde je větší láska než ta, kterou má nesobecký Bůh k sobeckému a pyšnému lidstvu?

Vytvoření obrázku

To je pozadí dnešního obrázku. Namaloval jsem ho pro kamaráda. Byla jednou z těch ztracených oveček. Tento svět jí způsobil hluboké rány. Neviděla pro sebe žádnou naději. Byl tu však někdo, kdo v ní viděl potenciál, který do ní vložil. A tak ji přivedl k nám a já jsem s ní mohla studovat Bibli. Jaká je to výsada, když můžeme lidi doprovázet na jejich cestě k Bohu. Není větší radosti, než když vidíte, jak Bůh začíná člověka uzdravovat a jak se jeho život pomalu mění k lepšímu.

Tento přítel byl první osobou, kterou jsem směl doprovodit ke křtu. Za tento zážitek jsem se modlil několik let.

Když jsem hledala dárek ke křtu, narazila jsem na text "Opustil 99, aby mě zachránil". Zdálo se mi, že tento text se k mému příteli velmi hodí. Motiv na obrázek se také rychle našel. Ježíš, zářící radostí, nesoucí v náručí svou malou ztracenou ovečku.

Ovce miluji už od mládí. Od chvíle, kdy jsem byl svědkem narození dvou jehňat, jsem si tato zvířata zamiloval. Novorozená jehňata jsou ještě tak slabá a bezmocná. Zdá se, že jsou tak něžná a křehká. Přesně tak se na nás dívá Bůh. Vidí, jak jsme jemní, křehcí a bezmocní. Proto o nás pečuje s veškerou svou láskou a chrání nás ze všech svých sil.

Obrázek jsem namalovala akrylovými barvami na akrylový karton formátu A4. Musel to být jednoduchý obrázek, protože jsem opět neměla moc času. Než jsem tedy začal malovat, modlil jsem se, aby Bůh vedl můj štětec. Řekl jsem Bohu: "Musíš malovat za mě, protože víš, že nemám čas!". Je úžasné, že Bůh na tyto modlitby odpovídá! Rád se vyhýbám malování lidí. Obličeje jsou pro mě obtížné a ruce také. Proto se vyhýbám motivům, kde se objevují. Ale tady jsem se tomu vyhnout nemohl. Také jsem ještě nikdy pořádně nemalovala ovce a nevěděla jsem, jak to nejlépe udělat. Ale s modlitbou jsem se pustil do práce. Byla to stejná zkušenost, jakou jsem měl už při malování tzv. Široká a úzká cesta vyrobil. Obraz se namaloval téměř sám. Nemusel jsem dělat mnoho oprav. Štětec přesně věděl, co má dělat. Obraz byl hotový během dvou večerů - právě včas na křtiny!

Než jsem ho dal pryč, naskenoval jsem obrázek. Trochu jsem ho upravil v programu Procreate a změnil písmo. Nyní mohu obrázek vytvořit v různých jazycích. Nechal jsem ho vytisknout v němčině jako plakát formátu A4. Nyní je k dispozici v mém internetovém obchodě! Další na řadě je záložka do knihy se stejným motivem.

Zde si můžete prohlédnout neupravený obrázek s původním, ručně malovaným písmem:

Co je to s tebou, ovčáčku?

Nakonec bych se vás, milí čtenáři, rád zeptal, zda jste také měli tuto zkušenost s obrazem? Ztratili jste se a nechali se Ježíšem najít? Pokud ano, pak zůstaňte v jeho lásce!
Pokud jsi stále tou malou ovečkou, která se vzdálila od stáda a osaměle a zraněně bloudí tímto nebezpečným světem, pak mám pro tebe dobrou zprávu! Ježíš hledá právě tebe! Opustil 99 dalších ovcí, jen aby našel tebe! Je ti velmi blízko a je připraven vytáhnout tě z tvé šlamastyky, bez ohledu na to, jak hluboko v ní jsi a jak ses do ní dostal!

Můžete se pomodlit jednoduchou modlitbu:

"Drahý otče, děkuji ti, že jsi opustil 99 dalších ovcí, abys mě našel. Děkuji ti, že jsem v tvých očích tak vzácný a cenný, že žádná cena není pro tebe příliš vysoká, abys mě zachránil. Vidíš, že jsem uvízl hluboko v bahně hříchu. Život mě zranil. Potřebuji tvou pomoc a tvé uzdravení! Prosím, odpusť mi mou vinu a dej mi svůj nový život. Prosím, přijď do mého života. Dávám ti celé své srdce se všemi svými tajnými, temnými stránkami. Učiň ho, prosím, novým, čistým a svatým. Děkuji ti, že jsi mě přijal takového, jaký jsem, a že ode dneška změníš a uzdravíš můj život. Ve jménu Ježíše, amen!"

Kéž vám Bůh hojně žehná!

Zde je "krásná", revidovaná verze! 🙂

2 Odpovědi na "Er hat die 99 verlassen, um mich zu retten!"

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související příspěvky