Vítejte na stránkách Sophie'sNatureArt!

Ahoj!

Je tma. Mraky zakrývají oblohu natolik, že nikdo neví, zda je den nebo noc. Vítr hvízdá v plachtách a způsobuje, že se loď naklání (nápověda pro suchozemce: naklání se na jednu stranu), takže všechny volné předměty opouštějí své místo podle gravitace a následují loď při jejím pohybu. Dokonce i někteří neopatrní námořníci ztratí oporu a sklouznou po palubě. Loď je hnána vlnami sem a tam jako skořápka ořechu. Zkušení námořníci dělají, co mohou, aby loď bezpečně provedli bouří. Někteří z nich však tuší něco strašného. Loď se potopí... 

Mladý námořník si vzpomene na příběh, který mu kdysi za jiné bouřlivé noci vyprávěl starý mořský pes. Říkal, že když lodi hrozí potopení, na ráhně výložníku v přední části lodi se usadí malá postava. Mladý námořník Hans se tedy rozběhl k přídi lodi. Více klouzal, než chodil nebo se kymácel po lanoví. Jakmile se dostal na příď, dokázal i přes déšť rozeznat malou postavu na ráhnu výložníku. Měl na sobě oblečení námořníka. Jeho zrzavé vlasy byly přes déšť dobře vidět. Když Hans přistoupil blíž, uviděl, že tato postava má v ústech dýmku. Nezdálo se, že by mu bouře nějak vadila, stejně klidně jako on seděl na kymácejícím se ráhnu výložníku. Nebylo pochyb: byl to Klabautermann! 

"Klabautermanne, je to pravda? Hrozí potopení lodi?" Hans křičel přes vítr a déšť. Postava vykřikla zpět: "Ještě není pozdě! Běžte na záď, je tam obrovská netěsnost!" Hans se okamžitě otočil a běžel na druhý konec lodi. Na mokrých prknech často uklouzl a musel se držet nejbližšího lana nebo zábradlí, aby nespadl. Nakonec se dostal na palubu a hledal netěsnost. Rychle ji našel, protože přes bok lodi se už valilo hodně vody a potápělo palubu.  

Hans dokázal rychle najít prkna a hřebíky. Ale kde bylo kladivo? V zoufalství si Hans sundal botu a zatloukl s ní hřebíky do prken. Nakonec se Hansovi podařilo netěsnost utěsnit a loď byla zachráněna! 

Alespoň takový je příběh, který tato dětská říkanka vypráví. Klabautermann je pověra námořníků. Má varovat posádku, když je loď v nebezpečí. Pak se zjevuje na palubě. Jinak žije v podpalubí ve své námořnické budce. Někdy tam dělá neplechu a rachotí kolem. Pokud se vám poštěstí ho spatřit, poznáte ho podle zrzavých vlasů, námořnického oblečení, dýmky a kladiva.  

Většina námořníků se ho bála, protože jeho vzhled nevěstil nic dobrého. Přesto nás říkanka učí, že bychom se neměli nechat ochromit strachem, ale měli bychom brát varovná znamení vážně a hledat řešení problému.  

Výkresy pro tato dětská říkanka byly objednávkou drahého přítele. Chtěla na narozeninovou oslavu své dcery schovat pirátský poklad. Pokladem měla být dětská říkanka s mými ilustracemi.  

Obrázky byly velmi jednoduché, protože mě trochu tlačil čas. V současné době se připravuji na stěhování a v nejbližších dnech se měla konat dětská narozeninová oslava. Měla jsem ale trochu času na přemýšlení o písničce a obrázcích. Když jsem si našla klidnou chvilku, obrázky jsem nakreslila během jednoho večera. Přítel předtím namočil papír do kávy, aby zestárl. Pak na jednotlivé listy napsala verše. Já jsem ke každému verši nakreslila malý obrázek.  

Už několik týdnů pracuji na kreslení karikatur. Už nějakou dobu mi v hlavě bzučí několik nápadů a možných projektů. Musím se ale naučit kreslit lidi lépe a autentičtěji. To je pro mě velmi obtížné. Proto jsem se pokusil o portréty. U těch jsem se vždycky ztrácel v detailech. Proto jsem začal s karikaturami. Několika tahy lze dosáhnout zajímavého efektu. I tam se mám ještě hodně co učit, ale je to velká zábava vytvářet lidi z různých tvarů a dodávat jim emoce a osobnost.
Už mám nápad na větší projekt. Zde je první pokus o kresbu mého hrdiny: 

Zjistila jsem, že kreslení je skvělý způsob, jak se večer uvolnit. Mohu sedět na svém pohodlném gauči s nataženýma nohama a pohodlně máchat tužkou.  

Kvůli přípravám na stěhování jsem bohužel neměla moc času malovat akrylem. Ale to by se mělo brzy změnit. V příštích měsících si snad najdu trochu více času na prohloubení svého koníčku. 

A teď malá myšlenka na závěr. Příběh o Klabautermannovi je námořnická historka. Námořníci byli bezmocně vydáni na milost a nemilost živlům. Protože si mnoho jevů nedokázali vysvětlit, vymýšleli si fantastické příběhy. To však často podněcovalo jejich pověrčivost a vyvolávalo v nich ještě větší strach. Tento strach je ochromoval a někdy jim způsobil velké utrpení. Také my dnes žijeme ve velmi neklidné době. Náš svět se stal podobný lodi zmítané bouří. Lidé se bojí viru nebo účinků opatření, která se proti tomuto viru přijímají. Ještě více námi však otřásají záběry z Ukrajiny. Všude kolem sebe vidíme utrpení a strádání. Dokonce i naše vlastní existence je ohrožena. Jsou to děsivé myšlenky.  

Klabautermann varoval posádku lodi před hrozícím potopením. Námořník Hans se nenechal ochromit strachem, ale zareagoval a katastrofu odvrátil. Stejně tak se nemusíme bát ani my na tomto světě. Existuje Někdo, kdo je nad všemi těmito věcmi. V Bibli (Matouš 24)  čteme o rostoucích katastrofách, epidemiích a válkách na konci času. Tyto věci nás však nemusí děsit, protože nám byly oznámeny, abychom se na ně mohli připravit. Je možné, že jednoho dne přijdeme o všechno, co na tomto světě máme - dokonce i o život. Otázka zní: co nám zbude? Jsme připraveni na následky?  

Věřím ve věčný život po tomto životě. V život bez sobectví, utrpení a smrti. Ve vesmíru, kde vítězí spravedlnost. To je to, kvůli čemu Ježíš přišel na tuto zemi. Tento svět brzy ztroskotá, člověk ho nemůže zachránit. Ale Bůh nás nenechává napospas. Ještě před stvořením tohoto světa měl připravené řešení. V Ježíši daroval sám sebe, abychom mohli mít opět naději na lepší život. Přijetím Ježíšovy oběti za mě jsem osvobozen od své viny a mohu opět s důvěrou hledět do budoucnosti. 

Tento pohled přes všechny hrůzy naší doby mi dává naději a odvahu pokračovat. Globální politická situace se může zdát beznadějná. Nemá však smysl strkat hlavu do písku. Naopak, můžeme přispět svým dílem ke zmírnění části utrpení ve světě a přinést lidem naději.  

Vidíte tuto naději ve svém životě?