Dobrý den všem!
Jsem rád, že vám dnes mohu povědět o svém nejnovějším obrázku a příběhu, který se za ním skrývá!
Zatímco píšu tyto řádky, vítr otřásá naším domem a je zřetelně slyšet jeho hvízdání. Je to ideální nálada pro dnešní příspěvek!
Jak jsem přišel na nápad na obrázek?
Jednoho krásného dne, když jsem procházel obrázky na Instagramu a kochal se mimo jiné krásnými plachetnicemi, se mi ve feedu objevovaly citáty křesťanských autorů. V tento konkrétní den se objevil citát od mé oblíbené autorky Ellen G. Whiteové. Zněl následovně:
Zde vidíte nápis, který jsem vytvořila po dokončení velkého obrazu, abych si tento citát ještě jednou zachytila.
Tento citát mě opravdu oslovil. Proč?
Protože miluji majáky, moře a plachetnice. Ale také miluji svého Spasitele Ježíše Krista, protože je to ta nejúchvatnější bytost ve vesmíru. Mou největší radostí je pracovat pro něj a předávat naději, kterou jsem v něm našel, ostatním. Celé to zabalené do citátu pro mě ovšem bylo skutečným objevem!
Okamžitě jsem si v duchu představila obraz a věděla jsem: tohle bude můj nový akrylový obraz!
Netrvalo dlouho a můj skicák ležel na stole a já si začal čmárat.
Zde je výsledek:
Jako reference pro maják a plachetnici mi posloužily dvě fotografie, které jsem sám pořídil.
Maják se nachází někde ve Středozemním moři. Vyfotil jsem ho loni, když jsem cestoval se skupinou Atlantis byl na cestě.
Fotografie lodi pochází z mé první plavby na lodi. Roald Amundsen V roce 2021 mi bylo dovoleno plout s člunem kolem lodi a fotografovat. Dnes jsou to pro mě velmi cenné fotografie, stejně jako u podobných projektů.
Náčrt byl hotový rychle. Jak to občas dělám, napsal jsem ji do svého statusu v aplikaci WhatsApp. První, kdo ji viděl, byl můj bratranec. Okamžitě mi napsal, že obrázek chce. To mě překvapilo. Ani nevěděl, jak bude hotový obrázek vypadat, a přesto si ho chtěl koupit. Zřejmě měl důvěru v mé umělecké schopnosti.
To pro mě byla samozřejmě motivace. Obrázek byl hotový rychleji než obvykle.
Nejnáročnějším aspektem tohoto snímku pro mě byly mraky. Chtěl jsem vytvořit bouřlivou až hromovou atmosféru. To mi trvalo dlouho, protože jsem s mraky nikdy nebyl spokojen. Druhá nejdelší práce byla s vodou. S tou se stále potýkám. Tentokrát jsem se ale tolik nedržel šablony, ale snažil jsem se to celé namalovat trochu volněji.
Maják šel docela dobře. Největší výzvou je, aby věž rostla rovně a rovnoměrně do výšky. Snažil jsem se s tímto obrázkem pracovat docela přesně a s výsledkem jsem docela spokojený.
Co se stalo překvapivě rychle, byla plachetnice. Na obrazovce se objevila během chvilky. Vloudilo se však několik drobných chybiček, které bych zde rád nechal nezmíněné... 🙂
Bohužel, co se mi nepodařilo tak dobře, je náklon lodi. Měl by být trochu více na pravoboku (vpravo), aby se trochu více zdůraznil účinek bouře.
Zde je konečný výsledek. Akryl na plátně 40x50 cm:
Tento motiv jsem si zamilovala a těžko jsem se s ním loučila. Ale jsem ráda, že našel nový domov.
Motiv majáku se mi moc líbí, protože může námořníkovi vysílat různé signály. Pomáhá při navigaci. Zejména ve starých dobrých časech, kdy neexistoval radar, byly pro přežití nezbytné. Bez majáků by lodě za temné noci nebo za špatné viditelnosti narazily na skály a ztroskotaly. Tuto metaforu miluji i při aplikaci na duchovní život. Mnoho lidí dnes v tomto světě ztroskotává a naráží na útesy života. Svět je plný neúspěšných vztahů, vyhořelých a beznadějných lidí. Věci jsou stále horší a horší. Ale proč tomu tak je?
Je možné, že naše společnost ztratila svůj maják? Už nemáme nic, co by nás vedlo a usměrňovalo. Absolutní pravda dnes není vítána. Každý si musí něco vymyslet sám. Jsem moc rád, že jsem našel pevnou kotvu v Ježíši. V této neklidné době mi dává stabilitu a jistotu. Podobně jako maják dává Bible námořníkům (= věřícím) vodítka, kudy mají plout, aby bezpečně dorazili do přístavu.
Citát však zmiňuje i další důvod, proč dnes mnoho lidí ztroskotává:
Každý, kdo věří v Krista jako světlo světa, by měl být majákem na nebezpečném pobřeží a varovat duše, aby ve své víře neztroskotaly.
Když se duše tříští o skály nevíry, je to proto, že křesťané nenechávají své světlo svítit. Často svou víru skrýváme, abychom nepohoršovali nebo protože už není politicky korektní. V tak neklidné společnosti, kde už neexistují žádné stálice, však potřebujeme odvážné křesťany, kteří ve svém životě zakusili Ježíše a září. Na jejich životě musí být poznat, že měli společenství se světlem světa. Mnozí křesťané dnes již nežijí podle toho, co vyznávají. Jiní lidé zoufale pátrají po obzoru, zda někde nerozpoznají světlo, které jim pomůže bezpečně dojít na pevninu.
Ježíš proto vyzývá každého vyznávajícího křesťana:
Čím temnější budou časy, tím jasnější bude světlo. I když je naše světlo jen malé, i malé světlo je velkou pomocí v temné noci.
Čím více předáváme světlo, které jsme obdrželi od Boha, tím více světla dostáváme a tím jasněji záříme.
Doufám, že každý čtenář najde v této neklidné době oporu také v Ježíši. Jsme teprve na začátku. Skutečná bouře teprve přijde. Využijme nyní čas moudře!
Pokud chcete vědět, jak se bezpečně dostat přes bouři, podívejte se na jedno nebo obě tato krátká videa (obě mi přišla dobrá a nemohl jsem se rozhodnout):
S Bohem do (ne)bezpečné budoucnosti!
Přeji vám všem šťastnou cestu těmito bouřlivými časy a bezpečný příjezd do přístavu Božího pokoje!
Uvidíme se příště!
Čeština 
Deutsch 
Polski