Vítejte na stránkách Sophie'sNatureArt!

Poté, co se poutník potácí v bažině pochybností, má konečně opět pevnou půdu pod nohama. Nyní se může znovu nadechnout! Vysílá k nebi děkovnou modlitbu a chválí Boha za spolehlivost jeho zaslíbení.

Když se rozhlédne, zjistí, že stojí na mýtině obklopené hustým lesem. Les vypadá temně a ponuře. Ale mýtina je světlá a přátelská. Na mýtině turista spatří malý lesní kostelík. Je postaven ze starých kamenů. Nevypadá tak impozantně jako některé katedrály, které viděl ve velkých městech. Přesto z něj vyzařuje cosi hřejivého a přívětivého.

Budova komunity

Boží kostel by neměl působit vzdušně, pyšně a impozantně, jak to dělají staré gotické nebo barokní kostely. Ježíš prošel životem jako prostý tesař. Jeho kostel představuje jeho prostotu. I když je kostel postaven jednoduše, má pevné základy. Jeho pevné zdi odolávají všem bouřím a útokům.

Na kostele je logo Církve adventistů sedmého dne. Je to církev, jejímž jsem členem. To však neznamená, že Církev adventistů je jediným společenstvím, které může přinést spásu.  (Byl jsem upozorněn, že by se to tak dalo vykládat, ale to nikdy nebylo mým záměrem!) Jsem pevně přesvědčen, že Bůh má mnoho dětí ve všech sborech a církvích a že jeho nejhlubší touhou je všechny sjednotit v pravdě. Přesto se pro mě Církev adventistů stala duchovním domovem. Právě toto společenství a vědomí, že jsem součástí velké celosvětové rodiny, má vyjadřovat tato scéna.

V komunitě

U vchodu do kostela stojí přátelský muž, který zve turisty na bohoslužbu a srdečně je vítá. Pěší turista zatím nepotkal žádné další poutníky. Zvědavý a plný radostného očekávání vstupuje do kostela. Společně se svými spolucestujícími se klaní Bohu. Společně zkoumají Bibli, aby se lépe připravili na výzvy nadcházející cesty. Vzájemně se povzbuzují Božími zaslíbeními.

Příběhy ostatních poutníků jsou pro turistu obzvláště fascinující. Dozvídá se, jak se ostatní dostali na tuto cestu a co na své cestě dosud zažili. Tato výměna názorů ho povzbuzuje a utvrzuje v tom, že je na správné cestě.

Slyší však i smutné příběhy. Slyší například o muži, který byl na kříži zbaven břemen a prošel úzkou branou. Když však přišel do bahna pochybností, ztratil jistotu, že se opírá o Boží zaslíbení. Uklouzl z kamene a propadl se do bahna pochybností. Okamžitě se objevil pomocník, ale muž se jen díval na bahno, které ho táhlo stále hlouběji dolů. Pomyslel si, že ani pomocník ho z bahna nevytáhne, a vzdal se naděje. A tak tam tento ubohý muž zemřel v bahně pochybností.

Cestovatel slyšel o několika podobných osudech. Slyšel však také o lidech, kteří se přestali pevně držet zaslíbení, ale odvrátili se od svých pochybností a obrátili se ke svému Spasiteli. S vírou se chopili ruky svého Spasitele, který je postavil zpět na pevnou půdu.

Poutník plný úžasu chválil Boha, že ho tak bezpečně provedl bahnem pochybností. Nyní mnohem lépe pochopil, jak silná jsou Boží zaslíbení a jak velkou roli hraje víra.

Stejně jako společné studium Bible a výměna zkušeností povzbudil cestující společný zpěv k oslavě Boha. Všichni poutníci se radostně a s vděčným srdcem připojili ke chvále svého úžasného Spasitele! Skrze zpěv rostla hluboká láska k Bohu. Nebo jinak řečeno:

Na křídlech chvály se duše vznáší blíže k Bohu.

-Ellen G. Whiteová, Kroky k Ježíši, str. 107.

Mise

Dalším aspektem komunity je druh vzdělávání nebo školení. Poutník se učí, že dříve či později přijde do styku s širokou cestou a lidmi, kteří po ní kráčejí. Každý poutník má za úkol vyprávět lidem, kteří kráčejí po široké cestě, o úzké cestě a jejich cíli, nebeském Jeruzalémě. Zejména jim má vyprávět o skvělém králi v tomto městě, aby se lidé mohli dobře rozhodnout - nejlépe samozřejmě ve prospěch úzké cesty!

Někteří poutníci jsou dokonce posíláni přímo na širokou cestu, aby lidem pomohli najít úzkou cestu. Je to velmi náročná práce. Zažíváte mnoho odmítnutí, posměchu a opovržení. Někteří z těchto misionářů jsou dokonce posláni do vězení nebo dokonce zabiti.

Cestovatel slyší mnoho příběhů o statečných mužích a ženách, kteří pro Boha obětovali vše - dokonce i svůj život. Všechny tyto příběhy ho inspirují k následování jejich příkladu. Je-li to Boží vůle, chce zasvětit celý svůj život hlásání slavného jména svého Boha!

Povzbuzeni pokračujeme

Turista mohl zůstat ve farnosti navždy. Opravdu si užíval společenství se svými spolupoutníky. Byla to malá předtucha toho, jaké to bude v nebeském Jeruzalémě. Ale čekala ho ještě dlouhá cesta. Poutník věděl, že čas se krátí a že Boží milost brzy skončí. Do té doby musel dosáhnout svého cíle!

Když pokračuje v cestě, jeho srdce je plné vděčnosti a radosti. Nyní hlouběji chápe Boží milost a všemohoucnost. Svědectví jeho spolupoutníků mu dodávají odvahu. Viděl, že ani oni nebyli dokonalí, ale přesto zůstali na cestě a nenechali se odradit.

Stále zamyšlený a pískající si děkovnou píseň vede jeho cesta stále blíž k temnému lesu.

Další kapitolu naleznete zde: Lesem strachu