Vítejte na stránkách Sophie'sNatureArt!

Vítejte na cestě! Přeji vám vzrušující a pronikavou cestu!

Naše cesta začíná na cestě, kterou všichni známe. Říká se jí "život". Na obrázku jde po této cestě vlevo dole turista. Naším chodcem je muž v otrhaných šatech. Jde sehnutý pod těžkým nákladem. Je vyhublý. Tento muž představuje mnoho lidí na tomto světě. Nesou velké neviditelné břemeno, které je vyčerpává a stravuje. Může to být nekonečné množství různých věcí. Některé z nich jsou uvedeny v poutníkově pytli. Může to být vina, strach, obavy, pýcha, sobectví, závist, hořkost a mnoho dalších. Bible tyto věci nazývá "hříchem". Jsou to všechno věci, které zraňují a ničí nás i druhé. Existují však i další věci, které nás mohou zatěžovat. Mohou to být nemoci, bolesti, citová zranění, osamělost nebo beznaděj. Troufám si tvrdit, že každý si s sebou životem nese několik z těchto břemen. Každý touží po uzdravení a vnitřním klidu. Čistě lidské pokusy však často tento stav ještě zhoršují. V Bibli symbolizují obnošené šaty naši vlastní dlážděnou spravedlnost.

Šaty vlastní spravedlnosti

Na adrese Izajáš 64:5 čteme:

"A tak jsme se všichni stali podobnými nečistým a všichni naši Spravedlnost je jako skvrna Šaty. Všichni jsme uschlí jako listí a naše hříchy nás odnáší jako vítr."

Lidé se často snaží uklidnit své špatné svědomí a vyvážit zlo v sobě konáním dobrých skutků. Bible však tyto pokusy přirovnává k potřísněným šatům nebo uschlému listí. Sami své nemocné srdce vyléčit nemůžeme. Je to jako snažit se spravit hadr hadrem. Tkanina je už tak křehká, že švy dlouho nevydrží. Tento obrázek má ilustrovat oděv poutníka.

Rozhodnutí: Kterou cestou se vydám?

V určitém okamžiku se náš těžce naložený poutník dostane na rozcestí na své cestě životem. Nyní má před sebou dvě cesty, které si může vybrat. Aby bylo rozhodování snazší, jsou zde ukazatele, které naznačují, kudy obě cesty povedou. Jedna cesta vypadá jasně, přátelsky a velmi pohodlně. Voňavé květiny potěší unaveného poutníka. Cesta je pěkná, široká a rovná. Všechny smysly napovídají, aby se turista vydal touto cestou. Když si však turista přečte, kam tato cesta vede, zarazí se. Tato cesta má vést do záhuby? Jak může mít tak jasná a lákavá cesta tak špatný konec?

Turista se podívá na druhou cestu. Je užší a zdá se být o něco temnější. Neroste na ní tolik voňavých květin. Z dálky vidí kříž a úzký vchod. Musí si přiznat, že tato cesta vypadá mnohem méně lákavě. Spíše se zdá, že vyžaduje námahu, práci a strádání. Pěší turista si přečte ukazatel této cesty. Údajně tato cesta vede k věčnému životu. Jak je to možné? Cesta vypadá všelijak, jen ne jako radost, mír a věčné štěstí. Druhá cesta se zdá být mnohem podobnější tomu, co hledá. Vyměnil snad někdo rozcestníky? Jak se má poutník rozhodnout? Kterou cestou se má vydat?

Něco se musí změnit!

Cestovatel se zamýšlí nad svým předchozím životem. Byl plný bolesti, utrpení a negativních zkušeností. Všechny jeho pokusy uzdravit srdce nemocné hříchem selhaly. Všechny jeho snahy zbavit se těžkého břemene skončily přesně opačně - břemeno jen přitížilo. Už tolikrát si vybral snadnější cestu, aby si znovu a znovu uvědomoval, že tato cesta jeho problémy nevyřeší.

Všichni lidé jsme takoví. Vždycky chceme rychlé řešení, které nás nebude stát mnoho obětí. Přesně to nám tento svět zřejmě nabízí. Nakonec je to však začarovaný kruh, který nás ještě více znechutí a ještě více nás zatíží.

Poutník touží po skutečném řešení svého problému. Nyní je tak zoufalý, že je ochoten zaplatit jakoukoli cenu, jen aby se mohl zbavit svého těžkého břemene! Tak padlo rozhodnutí!

Turista šouravým krokem směřuje své kroky ke kříži.

Nepochopení ze strany lidí

Turista však není na své cestě životem sám. Před širokou cestou stojí mnoho lidí. Nechápou kříž a úzkou cestu. Smějí se unavenému poutníkovi. Posměšně se ho ptají, zda chce opravdu hledat řešení svých problémů na TÉTO cestě? Jiná cesta je přece mnohem snazší a přinesla by mu rychlejší řešení. A může si být opravdu jistý, že úzká stezka skončí věčným životem?

Lidé se ubohému turistovi smějí a nevěřícně kroutí hlavou.

Ale cestovatel se o ně nestará. Jeho břemeno ho tíží. Touží se ho jen zbavit. Na cestě ke kříži si poutník přečte znamení: "Pojď, ty, který jsi obtížen". Ano, skutečně byl obtížen! Tady mu někdo nabízel řešení jeho problému! Poutník sebere poslední síly a plahočí se vpřed, hnán nadějí, že najde vysvobození.

Stejně jako turista, tak i my. Je snadné následovat cestu masy. Zdá se to lákavé a rychlé řešení. Pokud se však od této cesty odvrátíte a zvolíte si cestu k Ježíši, zbytek světa se vám vysměje. Většina lidí nedokáže pochopit, jak si můžete dobrovolně zvolit tuto cestu. Život s Bohem se často zdá být omezující a zakazuje jakoukoli zábavu. Zdá se, že se skládá pouze z oběti a sebezapření. Na rozdíl od cesty tohoto světa se zdá být méně přitažlivá a lákavá.

Kterou cestu jste si vybrali?

Stejně jako náš poutník však existuje mnoho lidí, kteří dlouho a marně hledají uspokojení svých nejhlubších potřeb ve věcech tohoto světa. Museli si uvědomit, že to všechno jsou jen cisterny plné děr, které nemohou uhasit jejich žízeň.
Bohužel se často stává, že lidé přicházejí k Bohu až ve chvíli, kdy jsou úplně zničení. Teprve když už vyzkoušeli všechno ostatní, obracejí se k Bohu.

Bůh je však s námi trpělivý. Na naši cestu životem umístil mnoho znamení, která nás zvou, abychom k němu přišli. Často nám skrze různé okolnosti posílá poselství, která nám nabízejí jeho řešení našich problémů. Bible říká, že Ježíš k sobě přitahuje všechny lidi. Každý člověk často pociťuje jemné škubnutí Božího Ducha ve svém životě. Bohužel mu často podlehneme, až když jsme vyzkoušeli všechno ostatní a zjistili, že to byly slepé uličky.

Kliknutím sem získáte další kapitola!